Túje, cypřišky, tisy i rododendrony v zimě většinou nehnědnou proto, že zmrzly, ale proto, že vyschly. Zamrzlá půda zavře kořenům přístup k vodě, jenže jehlice ji na slunci a ve větru odpařují dál. Řešení je jednoduché a levné: důkladná zálivka před zámrazem, vrstva mulče a u exponovaných rostlin stínění. Pár hodin práce na podzim vás ušetří hnědých plotů na jaře.
Proč jehličnany v zimě hnědnou, i když nezmrznou
Stálezelené dřeviny na zimu neusínají. Jehlice a kožovité listy odpařují vodu celou zimu, a čím víc svítí slunce a fouká vítr, tím víc. Dokud je půda rozmrzlá, kořeny vodu doplňují. Jakmile zamrzne, přísun se zastaví a rostlina se začne vysoušet. Říká se tomu fyziologické sucho, někdy také zimní vysychání.
Hnědnutí se obvykle projeví koncem zimy nebo na jaře. Začíná na špičkách větví a nejvíc zasáhne stranu vystavenou slunci a větru. Zahrádkáři pak často usoudí, že rostlina zmrzla, jenže za hnědnutím obvykle stojí ztráta vody, ne mráz samotný. Ohrožené jsou túje, cypřišky, jalovce, tisy, smrky, zimostráz i rododendrony, nejvíc čerstvě vysazené kusy a rostliny na větrných místech.
Stočené listy rododendronu při mrazu nejsou vadnutí. Je to ochranná reakce na chlad, a jakmile se oteplí, listy se zase rozbalí.
Kdy a jak zalévat před zimou
Je-li podzim suchý, zalévejte jehličnany co nejdřív a pokračujte, dokud půda nezamrzne. Za teplého sucha zalévejte zhruba jednou týdně, v chladném období bez sněhu stačí jednou až dvakrát do měsíce. Zalévání má smysl, dokud je přes den zhruba nad 5 °C a půda rozmrzlá. Zalévejte kolem poledne, aby voda stihla vsáknout před nočním mrazem.
Pár pravidel, která se vyplatí:
- Zalévejte raději jednou a důkladně než často po troškách. Voda má proniknout hluboko ke kořenům, ne jen zvlhčit povrch. U stromů se doporučuje promočit půdu zhruba do 30 cm.
- Lijte pomalu a rovnoměrně pod celou korunu až k jejímu obvodu, ne jen ke kmeni.
- Déšť se počítá. Jeden milimetr srážek odpovídá jednomu litru vody na metr čtvereční, takže po vydatném dešti zálivku klidně vynechte.
- Dešťová voda je měkká a vyhoví hlavně rododendronům, kterým vápník nesvědčí. Jak ji zachytit, najdete v článku Jak zachytit dešťovou vodu na zahradě: Efektivní metody a tipy. Sud nad zemí ale musíte na zimu vypustit, tak ho včas spotřebujte.
Kolik vody dát podle velikosti rostliny
Americké univerzitní zahradnické poradny počítají u zavedených jehličnanů až do zámrazu asi s 25 mm vody týdně, tedy s 25 litry na metr čtvereční půdy pod korunou. U čerstvě vysazených rostlin až s dvojnásobkem. Přepočet na jednu rostlinu vypadá takto:
| Průměr koruny | Plocha pod korunou | Starší výsadba | Čerstvě vysazená |
|---|---|---|---|
| 0,5 m | asi 0,2 m² | 5 l | 10 l |
| 1 m | asi 0,8 m² | 20 l | 40 l |
| 1,5 m | asi 1,8 m² | 45 l | 90 l |
| 2 m | asi 3 m² | 80 l | 160 l |
Údaje platí na týdenní dávku v týdnu bez deště a jsou orientační, u čerstvé výsadby jde o horní hranici. Lehká písčitá půda drží vodu hůř, zalévejte ji proto častěji.
Kdy zálivku naopak vynechat
- Půda je zamrzlá. Zajede-li do ní lopata snadno, zalévat můžete, je-li tvrdá jako kámen, ne.
- Ani přes den není tepleji než zhruba 5 °C.
- Půda je těžká a podmáčená. Přemokření kořenům škodí.
- Taje dost sněhu, voda se do půdy dostane sama. Je-li zima suchá a bez sněhu, zalijte za oblevy i uprostřed zimy, jakmile půda rozmrzne.
Máte kapkovou závlahu? S zazimováním kapkové závlahy a venkovní vody počkejte až po poslední zálivce, po vypuštění systému už zahradu hadicí ani závlahou nezalijete.
Sníh z neposypaných chodníků naházejte pod jehličnany. Taje pomalu a půda pod ním promrzá později, takže kořeny mají k vodě přístup delší dobu. Solený sníh z cest pod rostliny nikdy nedávejte.
Mulč jako levná pojistka
Vrstva organického mulče udrží půdu déle teplou, prodlouží dobu, kdy kořeny přijímají vodu, a zmírní výkyvy teplot i výpar z půdy. Stačí vrstva kůry, štěpky, případně listí nebo chvojí, asi 5 cm na těžké jílovité půdě a až 10 cm na lehké písčité. Rozprostřete ji pod celou korunu až k obvodu a kolem kmene nechte volný prstenec široký asi 10 cm, vrstva má připomínat koblihu, ne kopec. Mulčujte až po důkladné zálivce.
Stínění před zimním sluncem a větrem
Většinu otužilých druhů zakrývat nemusíte. Pomůže to mladým výsadbám, choulostivým druhům a rostlinám na slunném, větrném místě. Zapíchejte kolem rostliny kůly asi 60 cm za obvod koruny a napněte na ně jutovinu, rákosovou rohož nebo netkanou textilii alespoň z jižní a západní strany. Vršek nechte volný, ať rostlina dýchá. Zakrytí sundejte na jaře, až přestanou trvalejší mrazy.
Nádoby s rostlinami na balkonu obalte jutou či polystyrenem, aby kořeny neumrzly, a nezapomeňte je zalévat. Postřiky proti vysychání (antitranspiranty) pomohou jen částečně a zálivku nenahradí.
Co na podzim raději nedělat
Nehnojte dusíkem. Od konce léta se vyhněte hnojivům s vysokým podílem dusíku, protože podporují mladé výhony, které do zimy nevyzrají a snadno promrznou. Chcete-li přihnojit, zvolte podzimní hnojivo s nízkým obsahem dusíku.
Neřežte. Na podzim odstraňte jen suché a poškozené větve, hlavní řez nechte na jaro. Kdy a jak řezat dřeviny, vysvětluje článek Jak a kdy prořezávat stromy? Vše, co potřebujete vědět.
Zimní úžeh, nebo choroba?
Hnědá túje nemusí být vždy oběť sucha. Rozdíl poznáte podle toho, kde a kdy hnědne.
| Příčina | Jak vypadá | Co dělat |
|---|---|---|
| Přirozené opadávání | Na podzim hnědnou jen nejstarší vnitřní větvičky, vnější část zůstává zelená. Stejně vypadají sousední túje. | Nic, stačí vymést rukavicí nebo slabým proudem vody. |
| Zimní úžeh | Hnědnou špičky a větve na straně u slunce a větru, objeví se koncem zimy a na jaře. Bez tmavých teček. | Počkat do rašení, pak odstřihnout, co neobrazí. Příště zalít a stínit. |
| Houbová choroba | Odumírají výhony a na nich jsou drobné tmavé tečky, plodničky houby. Podporuje ji vlhko a hustá výsadba. | Odstřihnout napadené větve, výsadbu prosvětlit, případně použít fungicid. |
| Přemokření | Rostlina chřadne a hnědne, půda je dlouhodobě mokrá. | Omezit zálivku, zlepšit drenáž. |
| Sůl a psí moč | Hnědnou spodní větve u silnice, chodníku nebo plotu. | Sůl na jaře vypláchnout vodou, proti psům pomůže zábrana. |
Nejste si jistí? Udělejte škrábací zkoušku. Seškrábněte kůru na hnědé větvi nehtem nebo nožem. Zelená vrstva pod kůrou znamená, že větev žije a může se vzpamatovat, hnědá a suchá je mrtvá. S řezem ale počkejte, až rostlina na jaře začne rašit, uvidíte, co skutečně přežilo. Při tmavých tečkách nebo plošném odumírání odneste větvičku do zahradnictví.
Co si odnést
Před zámrazem jehličnany důkladně zalijte, zamulčujte a mladé či exponované kusy zastiňte. Nehnojte dusíkem a neřežte. Za oblev bez sněhu zalijte i v zimě.
Zálivka je jen jedna položka podzimního seznamu. Zbytek, od trávníku po růže, najdete v článku Jak zazimovat zahradu? Na tyhle věci nezapomeňte! Okrasné trávy se naopak před zimou nestříhají, nechte je do jara. Jak je vysadit, popisuje článek Okrasné trávy: kdy a jak je vysadit na zahradě.
